Baborów

Obec Baborów leží v jihovýchodní části Opolského vojvodství a hraničí s obcemi Kietrz, Głubczyce, Pawłowiczki a také s obcí Pawłowice Wielkie, jež patří ke Slezskému vojvodství. V obci s rozlohou 117 km2 žije 6 555 obyvatel, z toho 3 278 na území samotného města Baborów. Průměrná hustota osídlení je 56 obyvatel na jeden kilometr čtvereční. Do administrativního území obce patří město Baborów a 11 místních samosprávních celků, tzv. „sołectwa": Babice, Boguchwałów s osadou Wierzbno, Czerwonków s kolonií Czerwonków Osiedle, Dziećmarów, Dzielów, Księżę Pole, Raków, Sułków, Sucha Psina, Szczyty, Tłustomosty s kolonií Langowo.

Baborów je stará slovanská osada založená v roce 1296 Bavorem II. ze Strakonic. Ze začátku bylo město podřízeno vratislavskému biskupství, posléze olomouckému biskupství na Moravě. Bezprostředně se o město staraly jeptišky dominikánského kláštera v Ratiboři. Głubczycké země spolu s okolím Baborowa byly po celá staletí sporným územím mezi polskými, českými a později německými vladaři. Byly terčem mnohých útoků a válečných konfliktů. Žel, tyto skutečnosti měly negativní dopad na osídlení a hospodářský rozvoj města. Baborów byl otevřenou tržní osadou bez obranných hradeb. Přes její území procházela „Jantarová stezka" spojující Balt s Jadranem. Tudy putovaly z jihu Evropy karavany kupců, což dokumentují četné archeologické vykopávky. Město Baborów vzniklo jako tržní osada na křižovatce obchodních cest z Ratiboře do Głubczyc a z Koźla do Opavy, a proto má také prodloužené náměstí. Trojúhelníkové uspořádání náměstí - „dlouhá tržnice" - je mezi městy opolského Slezska poměrně vzácným jevem.

Období 18. století přeje sakrálnímu stavitelství a v této době byla postavena celá řada architektonicky cenných kostelů. K nejzajímavějším patří dřevěný kostelík sv. Josefa v Baborowě, který je považován za jednu z nejkrásnějších dřevěných sakrálních staveb Horního Slezska. Budova ve tvaru průřezu řeckého kříže se stavěla v letech 1700 - 1702. Kostel je postaven z tesaných modřínových trámů na kamenné podezdívce. Interiéry vznikly o něco později. Kostel má hlavní oltář a čtyři boční oltáře zasvěcené Panně Marii z hory Karmel, sv. Vavřinci, Andělu strážnému a sv.Valentýnu. Svoji krásou nás okouzlí nástěnné obrazy na klenbách kostela. Barokní oltář a kazatelna jsou ukázkou tehdejšího řezbářského umění. V 19. století byla kolem kostela vysázena lipová alej a založen hřbitov.

Díky multikulturnímu složení obyvatelstva má Baborów ve své nabídce pestrou a bohatou paletu zvyků a tradic pěstovaných obyvateli baborowského kraje po cela staletí. V obci jsou pořádány pravidelné akce, a to jak sportovní, tak kulturní. K tradičním akcím patří soutěž v malování kraslic (kroszonkarski konkurs), mistrovství v šachu, dámě, stolním tenisu, fotbalu, volejbalu, běh Baborowa, malířské a fotografické soutěže včetně výstav soutěžních prací, přehlídky uměleckých souborů, hasičské závody apod.

Obec Baborów navázala partnerskou spolupráci s několika obcemi v zahraničí. V roce 1996 byla podepsána partnerská dohoda s německým městem Teublitz zaměřená na spolupráci v oblasti komunálního hospodářství, kultury, osvěty, sportu a volnočasových aktivit. Spolupráce mezi oběma obcemi se týká vzájemné výměny zkušeností mezi samosprávami, v oblasti hospodářského rozvoje, ochrany životního prostředí, spolupráce dobrovolných hasičů, výměn v oblasti kultury a sportu. V roce 1997 podepsala obec Baborów smlouvu o partnerské spolupráci s českým partnerem - městem Hradec nad Moravicí, což se projevilo živou spoluprací v mnoha oblastech. Stala se podnětem pro navázání četných přátelství, jež trvají dodnes a nadále se rozvíjejí. Významnou úlohu v partnerské spolupráci sehrává školní mládež. Partnerské dohody již uzavřely základní a mateřské školy, sportovci a hasiči. Jsou realizovány mnohé společné projekty v oblasti osvěty, kultury a spolupráce představitelů obou samospráv.

Obec Baborów leží na Głubczycké vrchovině. Od východu a severu je vrchovina ohraničena Ratibořskou kotlinou, jež je součástí Slezské nížiny, naproti tomu od západu ji ohraničují Opavské hory. Charakteristickým rysem Głubczycké vrchoviny je její rozčlenění četnými hluboko zaříznutými vlnitými údolími a pahorkovitým povrchem. Na území obce převažují území pahorkovitého charakteru. Největším bohatstvím obce je úrodná půda tvořící více než 75 % její celkové rozlohy. Zemědělství je jednou ze základních oblastí výroby. Pěstuje se zde především pšenice, cukrovka, řepka a kukuřice. Obyvatelé se pak věnují zahrádkářství. I přes výrazné změny prostředí ve prospěch zemědělství se na tomto území vyskytuje celá řada drobných druhů fauny i flory. Lesy zaujímají pouhých 3,1 % rozlohy obce. Rozptýlená zeleň ve volné krajině, dřevinné remízky podél chlumních pahorků vytvářejí malebnou scenérii a vybízejí k pohodovému odpočinku.

 
 
 
Česky Polski English
copyright © Euroregion Silesia 2004-2017 | kontakty