Krzanowice

Mnohasetletá příhraniční poloha na pomezí Slezska a Moravy, Polska a Čech, olomoucké a vratislavské církevní provincie se projevila tím, že se obec Krzanowice může dnes pochlubit bohatým a hodnotným multikulturním dědictvím. Přesvědčí nás o tom mimo jiné ještě stále živé slezské nářečí mezi místním obyvatelstvem a řada nejrůznějších zachovalých tradic, zvyků a obyčejů.

Krzanowice, ležící na západním okraji Slezského vojvodství a v jižní části raciborského okresu, tvoří kromě městečka se stejným názvem čtyři místní samosprávné části, tzv. „sołectwa": Pietraszyn, Borucin, Bojanów a Wojnowice. V současné době zde žije 2 198 obyvatel. Obec se rozprostírá na 4 706 hektarech (samotné Krzanowice mají 320 ha). Obec hraničí s Českou republikou na jihu, od západu, severu a východu s dalšími obcemi raciborského okresu.

Staré dokumenty uvádějí různé názvy obce, které se po staletí měnily, např. Krenowicz (1313), Crenowitz (1385), nejdéle Kranowitz (pravděpodobně od roku 1736 do 1936), Kranstad ( v letech 1936 do 1945) a v roce 1948 byl přijat název Krzanowice. Městská práva byla obci udělena roku 1265 králem Přemyslem Otakarem II. a stvrzena roku 1313 králem Janem Lucemburským. V průběhu dalších staletí město vzkvétá. Rozšiřuje se též díky novým územím a také díky cestě do Opavy a Ratiboře. Od roku 1498 mají Krzanowice právo pořádat jarmarky. Pro dobrý rozvoj města je příznivé také rozvíjející se řemeslo, např. vaření piva. Ve středověku zde byl zámek. V současné době se na zámeckém vrchu nachází kostel sv. Václava. Po období rozkvětu trvajícím několik staletí ztrácejí Krzanowice v 17. století na významu. Zvlášť negativní dopad měla na Krzanowice třicetiletá válka (1618 - 1648). Roku 1683 procházela přes obec vojska krále Jana III. Sobieského, která táhla na pomoc Vídni. Po roce 1742 se město dostalo pod vládu pruského království a do konce II. světové války bylo součástí německého státu. V době pruského panování došlo k rozdělení Krzanowic na město a vesnici. Po válce obnovené Krzanowice patří od roku 1945 k Polsku. Náměstí uprostřed města připomíná jeho pohnutou historii. Ve městě převažuje souvislá zástavba rodinných domků typická pro malá městečka, s činžovními domy u náměstí a uličkami.

V obci stojí za zhlédnutí zejména dávný palác postavený v druhé polovině 19. století, který obklopuje nádherný krajinný park a v němž se nachází řada přírodních skvostů. Jsou to buky lesní, dříny jarní (nejstarší a největší exemplář v Horním Slezsku), ze severní Ameriky pocházejí bříza tmavá, nahovětvec dvoudorný (velmi vzácný také v Kanadě a Americe) a z jižní Ameriky keř jírovce drobnokvětého. Za zmínku také stojí kostel Povýšení svatého Kříže z období pozdního baroka postavený v letech 1793 - 1794. Částečně se zachovalo barokní a klasicistické zařízení z 18. století, včetně dvou soch andělů (dílo M. Oesterrecha).

Ze severozápadu protíná obec šikmo řeka Psina nazývaná také Cyna, která je levým přítokem Odry. Pravým přítokem Cyny je potok s názvem Bílá Voda. Před staletími zde vznikl uměle vytvořený vodní tok - kanál, jehož vody poháněly dva tehdy funkční mlýny. Proto si kanál vysloužil název Młynówka.

Obcí vede cyklotrasa Racibórz - Krzanowice - Opava, která je součástí trasy č. 6 Kraków - Opava. Trasa dlouhá 14 km prochází územím obce přes Wojnowice - Bojanów - Krzanowice - Pietraszyn.

 
 
 
Česky Polski English
copyright © Euroregion Silesia 2004-2017 | kontakty